Vydržte!!!

 

Co je v šachu a nejenom v šachu nejdůležitější? Vydržet!

Když jsem si četl geniální knihu od Terryho Orlicka, tak jedna z nejlepších věcí jsou rozhovory se špičkovými sportovci. A všichni mají jednu věc společnou. Vydrželi. Všichni do jednoho měli velmi těžké chvíle, kdy se jim nedařilo, šli dolů a někteří hodně dolů a dlouhodobě (někteří měli i velmi těžká zranění). Přesto denně tvrdě trénovali a doslova potili krev. Den po dni. A pak zajeli špatný závod, pak znovu. Museli vydržet. Věřili si.

My – obyčejní lidé – na to moc stavěni nejsme. Pokud děláme nějakou činnost, dáváme do ní energii a čas (a myslíme si bůh ví co všechno neděláme) a výsledek nepřichází, pak končíme. Naše nadšení často mizí jako pára nad hrncem.

Pokud bych Vám dal otázku: „pokud 8 let vydržíte makat, pak si splníte svůj (šachový) sen, ale cesta to bude hodně klikatá“, kdo z vás by do toho šel?

Pamatuji si, jak jsem jednou četl, že Římský vojevůdce obléhal město. Ale obránci města mu řekli, že mají zásoby jídla na 10 let (číslo si  přesně nepamatuji). On na to řekl, dobrá, budu tu 10 let. Vzdali se. To je disciplína, to je vůle, to je odhodlání.

Ve sportu to tak prostě je. To si musí každý uvědomit. Výsledky přicházejí až za hodně dlouho a mnohdy až po nepříjemných pádech. Kdo se dokáže po sté zvednout, když spadne, pak bude jednou vítězem. 

Podívejte se do svého nitra. Kolik z nás šachy začínalo a pak končilo. Přišlo nadšení, chaotická práce, určité držení na vlně, pár pádů a konec. Pak opět nadšení atd atd. Kolikrát se to u vás opakovalo?

Pokuste se změnit své nastavení. Jasně si stanovte a uvědomte, že cíl je cesta a cesta jde nahoru i dolů, doleva i doprava. Denně ráno, po probuzení si přečtěte Vaše odhodlání. Připomínejte si, že cesta je daleká a dlouhá a těžká. Hodně těžká. Naučte se vítat neúspěchy, z nich porostete.

Kdo chce, tak si může na stěně udělat velký papír. Kde si označí třeba 1000 dní. A po každém dnu, kdy jste trénovali, si jeden den odškrtněte  (měl by to být každý den vyjma nemoci, nebo když hrajete partii). Bravo, ještě 999 dní.

A opět se zeptám, kdo to dokáže? 

 

6* komentář

  1. Anatoly Karpov dobře věděl, že i když se mu nedaří, tak nutně zase přijde vzestup. Hrál a hrál, to je to nejdůležitější. Už Capablanca na to upozorňoval, že pokud chce někdo lépe hrát, musí hodně hrát.

    Toto se mi vybavilo z mé paměti, když jsem viděl nápis Vydržte!!. Je to veliká pravda. Úspěch je otázkou dobré přípravy, ale také veliké výdrže. S tím je spojená dobrá fyzická kondice i když jsou lidé, kteří mají od přírody veliké zásoby energie a ti pak takovou fyzickou kondici tolik nepotřebují a přesto dokáží podávat neuvěřitelné výkony (teď mám na mysli GM Marka Vokáče nebo IM Ivana Hausnera). Carlsen má určitě profesionální fyzickou přípravu, aby vydržel všechnu tu zátěž. David by to potřeboval jako sůl!! No a abych nezapoměl na sebe, tak na vlastní kůži toto zažívám, večer vyrážím běhat! Jinak zdechnu! 🙂

    1. Jj Karpov byl borec, hlavně po těch zápasech s Kasparovem se dokázal zvednout a dlouhou dobu být nejlepší s Kasparovem. Přitom ho v roce 1986-7 odepisovali, že půjde dolů jak šel Boris.

  2. To sa hodí na mňa 😀 Trénovať sa mi posledný mesiac nechce a chlacholím sa, že nemám aj tak prečo trénovať. Hrať súťažne vyše polroka aj tak nebudem atď. a podobné výhovorky, že mám fúru času na to, aby som začal trénovať. Môj tréning vyzerá asi tak, že pozriem váš youtube kanál a že s kamarátmi idem si raz týždenne zablicať vonku, občas nejakú svoju partiu pozriem z databázy. Aj štúdium zahájení ma prešlo, lebo prax ukázala, že na tej úrovni, čo hrajem nie je potreba a stačí to hrať intiutívne. To je tragikomédia a všetko, čo okolo šachu robím teraz, súvisí to trochu aj s chorobou, ktorou mám. Celkovo som taký nijaký a nič sa mi nechce. Som však presvedčený, keby som viacej hrával tak aj trénovalo by sa mi lepšie a povzbudzovalo ma to. Takto ako som písal mám vyše polrok času (niekedy koncom mája by mohli začať turnaje), lebo odohrám za ten čas možno ešte 2-3 zápasy.

    1. Jj, to je klasika a upřímný postoj sám k sobě. Je třeba to změnit a systematicky, cílevědomě s plnou koncentrací začít makat. Začít již dnes, a postupně. Zvykat si na tvrdou práci. Raději začít 30 minut a po měsíci si zvyknout (postupně) na 90 minut.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *