Jak se v tom vyznat?

 
 
Nejenom na tomto webu máte možnost číst spoustu „zaručených“ návodů jak se zlepšit. Ve skutečnosti je to daleko obtížnější než se zdá.
 

 
Mnoho pouček, které platí nemusí platit. Zobecňování má v sobě mnoho jedu. Navíc kolikrát nejlepší tah v pozici je z praktického hlediska špatná volba(!). Například mám nějaký užitečný tah, po kterém soupeře zmáčknu, nebo spekulativní oběť figury. Co zvolit? 
 
Někdo bude utahovat šrouby a partie po 60 tazích skončí remízou. Podobné remízy vás navíc vycucnou jako podzimní bláto. Někdo polo korektně obětuje figuru a vyhraje za 20 tahů. No a co, že to je „divné“. Hrál třeba tak Michal Tal. Kolik měl „nekorektních“ obětí, ale velmi náročných pro soupeře. Samotný šachový gigant Bobby Fischer také často vědomě zahrál křivě – typické jsou jeho „úlety dámou“, nebo tah g4 bílými, či braní polootráveného pěšce atd. Měl docela dost partií, kde hrál na hraně korektnosti, ale vyhrával… ano, občas prohrál, ale…to je přesně ta škola. Jeho šachové sebevědomí neskutečně rostlo, jeho vnitřní síla byla obrovská.
 
Co je jádrem pudla? Vnitřní síla. 
 
Můžete být klidně o level slabší než soupeř, ale porazíte ho, pokud máte větší vnitřní sílu. Pokud máte dostatečnou vůli, a další bojové vlastnosti.
Tvrdý bojovník pak může i klidně vyhrávat horší pozice. Ale to s malou vnitřní sílou nikdy nejde a nepůjde. Kdo tu sílu nemá, tak to nevydrží.
 
PS.: A někdo si možná řekne po přečtení tohoto článku: „to jako mám obětovat figuru?“. Mohu vám na to jenom říci: Ať už obětujete figuru nebo ne, hrajte na výhru. Snažte se soupeře porazit. Nebojte se. Učte se na každé partii dát vše, ať už proti vám hraje kdokoliv.
Tajemství – podle mě – je naučit se prohrávat. A to tak, aby každá prohraná partie vám dodala sílu. Až po svých cca 20 letech ve „vyšším šachu“, zjišťuji, že moudrost – naučit se prohrávat – má neuvěřitelnou hloubku a sílu.

7 thoughts on “Jak se v tom vyznat?

  1. Je to zaujímavé, trebárs ja som v posledných 2 partiach hlúpo prišiel o pešiaka. Nebolo to veľmi korektné, ale paradoxne hral som obe na výhru. Jednu partiu som aj vyhral, pozícia sa súperovi rozpadla do 5 ťahov, pričom dovtedy hral celkom dobre. Keď som ho zatlačil tak nevedel už, ako na to, lebo som začal hrať to trochu inak. V druhej partii som nezvládol časovku. Podarilo sa mi aj vyrovnať hru tak dobre som to hral, ale urobil som hrúbku, jeden šach som nevidel s minútou a pol na hodinkách a bolo po partii… Som rád, že som mohol tie 2 partie odohrať. Samozrejme snažím sa hrať korektne, ale občas mi niečo ujde. Na nízkej úrovni až takto to nevadí, mám trebárs v klube jedného spoluhráča, ktorý odovzdá vždy pešiaka už v záhajení a potom neskôr dokáže súpera zmatovať. Pre mňa prekvapením, že dokáže takto zničiť šachistov do 1950 elo. Nad 2000 elo je potom to už o niečo slabšie a nejde mu to až takto, ale do 1950 elo sa dá hrať aj takýmto štýlom.

  2. Děkuji za návody jak se zlepšit. Díky vašim článkům a videím na kanálu YouTube jsem opět našel zálibu v šachu. I když nemám mnoho času, tak se pomalu posouvám vpřed a pozoruji zlepšení. Perfektní bylo i vaše DVD, které jsem nalezl pod stromečkem 🙂
    Jinak název článku je docela trefný. Taky mám problém se v tom všem vyznat a nějak to uceleně poskládat dohromady. Myslím, že správná cesta je pochopit šachovou partii jako celek (z jednoho kusu), kterému se snažím porozumět a u které mám pocit, že opravdu hraji šachy. Pokud budete něco na toto téma točit anebo psát, tak bych moc rád. Klidně i vaše (nové) partie, protože se na ně umíte podívat z různých úhlu pohledu. Obzvláště mě zajímají plány po celou dobu partie. To mi přijde jako nejobtížnější věc.
    Co se týká vnitřní síly, tak ta hodně souvisí s tím, zda chci porazit každého a nebojím se toho, že prohraji. Šachy jsou pro mě dřina i relax současně. Posledních několik partií jsem se i pořádně nadřel, než jsem je vyhrál a určitě to bylo přínosnější než jen vyhrát ze zahájení.

    1. Rádo se stalo a stane 🙂
      Plánuji rozebrat partii s Honzou Krejčím a dát ji na YouTube, ale až budu doma.
      JJ, přesně tak 🙂

  3. Presne tak Slávek, treba dať pánovi Cvekovi veľkú poklonu. Učí nás bežných smrteľníkov, ako milovať šachy, ako sa im venovať, či zdieľa s nami svoje tajomstvá úspechu. Navyše trpzelivo odpovedá na naše odkazy, ja som si myslel, že ma vysmeje s tými mojimi otázkami, ale on sa skutočne snaží. To kam sa posunieme je len na nás, je to skutočne paráda, že čo tento človek robí. Preto: Bobby Cvek, Bobby Cvek, Bobby Cvek, nech žije!!! To je jednoducho náš šampión.

  4. GM Krejčí ve slovenské lize pěkně ukázal panu Cvekovi, co je vnitřní síla. Úplně jej rozebral! Přitom ještě nedávno bych favorizoval Roberta.

    1. Ano, Honza mě vypráskal jako psa. Velmi hezká a poučná partie, která jednoznačně padá na vrub přechodu zahájení/střední hra. My jsme s Honzou pak partii na slepo analyzovali – chtěli jsme klasicky, ale nebyly volné šachy…
      Nemyslím si, že by to bylo otázkou vnitřní síly, respektive jsem necítil, že bych byl nějak „psychicky“ tlačen. Partii rozeberu a dám na YouTube, ale nyní jsem na soustředění a nevím kdy přesně přijedu domů, ale myslím, že v pondělí partie bude.
      A ještě pod čarou:
      Když začnete hrát úplně nová zahájení jako je KID a 1.e4 tak musíte čelit a přijmout, že někdy prostě dostanete do řepy… ale o tom šachy jsou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *