Šachový stroj, používat či nepoužívat?

 

Kdo čte moje články a zná mě, tak ví, že jsem prosti používání šachového stroje, respektive doporučuji ho používat co nejméně. Důvody jsem již mnohokrát vysvětloval. Ten hlavní je, že si příliš zvyknete na stroj a vlastní hlava přestane fungovat, nebo vůbec nezačne. Tento můj názor potvrdilo (často aniž by chtěli 🙂 ) již mnoho a mnoho šachistů. Často jsem v kontaktu s šachisty nejrůznější úrovně a vidím co vidí a jak analyzují. Drtivá většina se odvolávají na stroj. Vlastní práce je žalostná.

Nicméně na nedávném soustředění ve Vyškově na Moravě bylo nadneseno téma, že třeba takový Štěpán Žilka dělá šachy „jen“ se strojem a jde o silného velmistra. Existuje spousta velmi silných velmistrů, kteří v podstatě neznají klasiku a všechno mají přes stroj. Myslím, že jde třeba o Nakamuru a Ding Lirena, ale asi z mladé generace jich bude daleko více.

Ano, to je samozřejmě pravda. Ale kdo má takový talent a takové kombinační vidění? Navíc si myslím, že tito hráči, když byli (velmi) mladí dostávali nějaké základní/pokročilejší lekce strategie a znalostí podle klasických partií. Velmi rychle rostli, začali spolupracovat se strojem, hodně hráli mimo jiné i na internetu atd. Růst pak byl raketový.

Nicméně drtivá většina čtenářů tohoto webu takovou sílu ani zdaleka nemá, nemáme takové kombinační vidění, jednoduše řečeno, jsou/jste/jsme šachově jinde. A drtivá většina z nás neumí enginu (šachový stroj) dobře ovládat/používat. Takže místo toho abyste s enginou rostli, tak padáte, silově klesáte. A je to právě proto, protože stroj používáte příliš často a hlavně způsobem, kdy vůbec nepřemýšlíte. Prostě se jen díváte co na to stroj. Takové pasivní (časté) používání právě vede k tomu, že vám měkne šachový mozek. Sám jsem to moc dobře zažil v době, kdy jsem měl být na vrcholu a místo toho jsem hluboce klesl a hlavně hrál opravdu katastrofálně z hlediska počítání variant a taktiky obecně.

Znám spoustu šachistů, kteří jsou „strašně chytří“, když mají stroj. V momentě když ho nemají, jsou jako nazí v trní.

Je tu ještě jedno nebezpečí pro hráče s elem cca 2100-2400, že se příliš „přisají“ na stroj a hrají v podstatě všechny doporučení stroje, tzv. první lajny. Stroj je pro ně něco jako Pán Bůh. Pokud je tam nějaké plus, jedno jaké, je to výhodné, pokud je nějaké mínus, jedno jaké, je to špatné. S takovým přístupem se ale moc šachy nenaučí, často skončí v pozici které nerozumí, vůbec neví jaký plán zvolit atd. Pak je samozřejmě možnost, kterou dělával a asi stále dělává Štěpán Žilka, sice si určité pozice/zahájení s enginou rozehrát za obě strany, aby pozici procítil, do toho ještě začlení i vlastní rozum. Taková cesta není vůbec špatná, naopak. Vím, že někteří silní velmistři postupují tak, že pozici nejdříve hluboce analyzují a až pak pouští na kontrolu (to má zde široký význam) enginu.

Nicméně toto je cesta pro šachisty, co jsou dobře zvyklí nějak fungovat/větší síla. Mají dobré šachové základy, mají dobrý kombinační základ. Pokud toto chybí, doporučuji stroj raději vůbec nepoužívat, protože moc dobře vím, že pak hrozí velká pravděpodobnost, že se na stroj přisajete a šachově růst nemáte šanci…

Proto drtivé většině radím, smažte stroj a začněte se učit používat vlastní hlavu, i přes tu bolest co na vás padne. Mozek si časem zvykne a z toho temna se vynoříte jako jiní šachisté. Stačí jen a pouze denně používat vlastní hlavu nad šachovnicí. A toho temného terminátora smazat!

14 thoughts on “Šachový stroj, používat či nepoužívat?

  1. Stroje jsou v pohodě a nikomu neškodí. To člověk je ten, kdo by měl mít rozum. Kdysi jsem každou svou partii nechal analyzovat strojem a jediné, čeho jsem docílil, byla rozmrzelost, kolik lepších pokračování jsem neviděl a občas i nějaký přehlédnutý taktický úder, takže radost i z vyhrané partie se silným hráčem byla fuč:))) Takže se připojuji k názoru pana Cveka, stroje nechme strojům (a velmistrům, kteří už znají míru a ví, jak je použít) a věnujme se lidskému šachu, ke kterému chyby prostě patří:)))

    1. To jsem také mnohokrát zažil, stejně tak, když jsem si myslel, že jsem měl prohranou pozici a stroj mě často šokoval, že šlo o naprostou rovinu…

  2. S rostoucí úrovní hry roste potřeba po tom, aby člověku někdo vysvětloval více a více složité věci. Rychle, přesně a kdykoliv. Od určité úrovně by člověk musel být milionář, aby se mohl s větší pravidelností ptát i někoho jiného než Stockfishe 🐠 Pro nás už nejsou trenéři. Ne z masa a kostí, ne se dvěma očima 🐙 Na určité dotazy prostě lepšího parťáka najít ani není možné. Na určité byste si radši sedli s Carlsenem, ale pak zjistíte, že nebere dvě kila na hodinu…

  3. „Existuje spousta velmi silných velmistrů, kteří v podstatě neznají klasiku a všechno mají přes stroj. Myslím, že jde třeba o Nakamuru a Ding Lirena, ale asi z mladé generace jich bude daleko více.“ Toto tvrzení je komické. Klasiku znají všichni velmistři, Nakamura i Ding Liren mnohem lépe než pan Cvek.

    1. To byste se divil pane Kavárníku… když se ptali Nakamury, který v té době patřil mezi elitu jakého zná nejsilnějšího německého hráče všech dob, tak po delším přemýšlení řekl velmistr Lobron (protože s ním hrál). A vím, že je více TOP velmistrů, kteří klasikou opovrhují. Například Ding Liren neztrácí čas na klasiku atd. Umění hrát dobře šachy nejsou jen o klasice…

      1. Nevím, jak je na tom Hikaru s klasikou teď, ale po prvním vítězství v přeboru USA (rámcově okolo roku 2005, cca v 18 letech) ji skutečně moc neznal. Se silnými čínskými velmistry se neznám tak zblízka, ale mám podobný pocit. Zdá se mi, že mnozí z nich neznalost klasiky kompenzují velkým talentem a dost intenzivní přípravou v kolektivu nebo s počítačem. (Koneckonců ani já zdaleka nejsem českou jedničkou v oblasti šachové kultury nebo znalosti klasiky. Neignoruji je, ale nejsou pro mne prioritou.)
        Dvoudenní klubový trénink, který v Praze vedl GM Wang Hao, ve mně tento dojem dále posílil. (Je to hráč se skutečně mimořádným talentem.)

  4. A jak to můžete vědět? Z čeho vycházíte? Vy jste sekundantem velmistra Dinga Lirena nebo někoho jiného, že víte, jak a co trénuje? Když Nakamura, Ding Liren nebo jiní komentují svoje partie do nejrůznějších periodik, tak odkazují vždycky na klasiku. A že Nakamura třeba nezná partie W.Uhlmanna na francouzskou, když nemá francouzskou v repertoáru? A co má jako být? Vy znáte klasické partie na Albinův protigambit, když ho nemáte v repertoáru? Vy znáte všechny partie Smejkala na Breyera, když tuto variantu nemáte v repertoáru? Znáte všechny partie Tala a Spasského na Marshallův útok, když ho nemáte v repertoáru? Vy máte do detailu nastudovány koncovky Ulfa Anderssona? Nejste snad také neznalec klasiky? Že Vy máte klasiku nastudovánu, to ještě neznamená, že jiní nikoliv. Spíše to vypadá, že podceňujete hráče, kteří jsou silnější než Vy.

    1. Rozhodně nepodceňuji hráče, kteří jsou silnější než já. Přece znalost klasiky neznamená automaticky velkou sílu. Znám trenéry s elem 2300 kteří mají úžasné znalosti klasiky, daleko větší než většina hráčů +2500.
      Ale třeba takový Nakamura je přepočítá během lusknutí prstu… stejně jako mě.

  5. Dobrý den.

    Prosím vás, Roberte, nechtěl byste někdy natočit video s vašimi názory na bývalé mistry světa? Od Steinitze až po Carlsena? Vím, že se o šachovou historii zajímáte, takže by to možná bylo pěkné zpestření. U každého tak jednu až dvě partie, s vysvětlením jejich stylu ( i stylu té doby), to by jistě zaujalo širokou šachovou veřejnost. (Omylem jsem to dal pod článek pana Koutného, nicméně nevadilo by, kdyby se i on přidal.)

    Díky:)

    K.S.

  6. Pokud se jedná o podpory směrem k vítězství tak ano – je to ale na úkor krásy a radosti – takže si každý sám vyber !

  7. Děkuji za moc pěkný článek, ostatně jako všechny, které jsem zde přečetl. Myslím, že znalosti klasiky do určité míry by měl mít každý a stroj sám o sobě asi k šachovému rozvoji zcela stačit nebude – můj osobní názor – pochybuji, že některý velmistr opravdu nezná základní šachové postavy ( v tomto mě velmi překvapila poznámka pana velmistra Cveka ohledně Nakamury – i když možné to tedy asi je).
    Můj soukromý postoj se odvíjí z vlastní neveliké úrovně (po dlouhé době šachové nečinnosti jsem soutěžně začal hrát okresní přebor a kraj 😀 ) a pak z toho, že mám rád historii (nejen šachovou).
    Tedy k tréninku stroj nevyužívám vůbec – rád si přehrávám partie starých mistrů, kupuji starou literaturu a snažím se z těchto partii pochopit proč, co a jak. Ještě mě i napadlo,že kvůli „stylu hry“ – dáli se nazvat vůbec „stylem“ 😀 ), by byl počítač asi ne moc dobrým rádce, neb mám rád různá šílená neznámá ostrá zahájení a rád lidi překvapuji netradičními variantami, které jsou i nekorektní a má radost,když vidím, že soupeř například Engludův gambit či středníprotigambit dnes nečekal ani náhodou a veškerá jeho příprava je pryč, nezná mezí :). Počítač by mě jednoznačně ukázal, že toto rozhodně nejde – to vím i sám – ovšem v daný okamžik, proti danému hráči to často vyjde 🙂 Ale tento styl hry i studium si jistě může dovolit pouze amatér co se šachem vysloveně baví 🙂

  8. Musím priznať, že sem tam pri analýze svojich partii použijem i stroj, ale to viac menej pre kontrolu. Svoje partie okomentujem najprv, snažím sa obdariť skoro každý svoj, či súperov ťah nejakou tou myšlienkou, že prečo sa to asi hralo. Výsledkom sú celkom pekné analýzy, ale do nejakých dlhých variant nejdem. Nevidím v tom zmysel, že by som robil 5-7 ťahové varianty, kde je jedno veľké riziko, že niečo prehliadnem. Myslím si, že tu platí radšej menej, ale poriadne. Pri tréningu počítač nepoužívam, riešim taktiku. Prípadne si zapnem chessgames a z tamade si vyberiem jednu partiu momentálne od Karpova. Snažím sa vcítiť do jeho kože a skúsiť sa trafiť do jeho ťahu. Na poslednom turnaji mi pomohol jeho prístup, odohral som celkom zaujímavý turnaj.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *