Jakou klasickou šachovou literaturu?

 

Již mnoho lidí se mne ptalo na klasickou šachovou literaturu, pokusím se nyní napsat jakou klasickou šachovou literaturu doporučuji. Nicméně není to snadný úkol, protože pro každého se hodí něco jiného – každý je různě silný a potřebuje přidat někde jinde, ale určitě jsou knihy, které bych doporučil obecně prostudovat.

Je doba počítačů, takže někdo může také zvolit cestu skrze stroj a hraní přes internet, řešení úloh přes internet atd. Tato cesta je určitě také možná, ale pokud jste již „odrostlejší“ šachista, doporučuji vám hlavně šachovou literaturu a klasiku. 

Pojďme na to:

  1. Knihy o Capablancovi, nebo přímo které on napsal. Mi osobně dal J.R.C. asi nejvíce. Díky němu jsem se naučil hrát (dobře) koncovky. Navíc hrál skvěle strategicky. Volil skoro vždycky nejlepší plán. Vlastně na něm a Aljechinovi jsem se začal učit hrát zavřené hry (a samozřejmě nejenom to), abych někdy kolem 13 let volil tah 1.d4. V té době jsem čerpal partie od pana Hory + Balošij Caissy od Euweho/Prinse (pokud si to dobře pamatuji 🙂 ). Je super, že dneska se už do češtiny přeložila dvě stěžejní díla: Učebnice šachu a moje šachová kariéra, viz zde:  http://sachy-dolmen.cz/ učebnice šachu je perfektní kniha pro mírně pokročilé, nebo pro ty kdo chtějí velmi dobře porozumět základům (a nejen jim) – v tomto duchu je i skvělá kniha od Laskera zdravý rozum v šachu, rovněž přeloženo do češtiny!
  2. Knihy o Aljechinovi. To byl určitě borec číslo dva, který mi dal strašně moc. Zcela nejlepší, absolutně, je kniha přímo od Aljechina – 300 vybraných partií – myslím, že by mohla být na stránkách pana Mokrého, tedy www.chessbookshop.com. Toto je fantastická kniha a dodnes z ní čerpám a budu čerpat. I v češtině bylo něco přeloženo a mohu doporučit opět na http://sachy-dolmen.cz/
  3. Nepřekonatelný génius šachu je Paul Morphy. Pokud bych někdy měl zpochybnit vůdčí roli Bobbyho Fischera coby nejlepšího hráče všech dob, pak jediný kdo by na to měl je Paul Morphy. Ten v lecčem předběhl dobu o sto let, hlavně každý kdo hraje otevřené hry by měl mít jeho vybrané partie. Na různých soustředěních velmi rád ukazuji partie tohoto geniálního Američana – protože jak on zacházel s figurkami je neuvěřitelné…až mě mrazilo, když jsem viděl partie mladého Kasparova, často pozici řešil jako Morphy, tedy raději vývin figur než materiál. Zde ideálně: G.Maroczy Paul Morphy (opět na http://sachy-dolmen.cz/) O Morphym a Anderssonovi napsal i David Kaňovský.
  4. Perla šachu je bezesporu Akiba Rubistein od Razuvaeva (možná nejlepší kniha všech dob)  – ale to nevím kde seženete. Akiba Rubinstein byl možná vůbec největší myslitel v šachu co kdy byl. Vymyslel rekordně mnoho systémů a hrál šachy přímo brilantně. O Rubinsteinovi napsal knihu také Hans Kmoch (http://sachy-dolmen.cz/) mohu doporučit.
  5. Nimcovič můj systém. Tato kniha občas vyvolá diskuzi zde je tak dobrá či nikoliv. Mě zase tolik nedala (je pravda, že to bylo v ruštině a více jsem se do toho ponořil, když už jsem v podstatě všechno znal), ale vím, že spoustu velmi silným velmistrům a daleko lepších než já dala tato kniha velmi hodně. Rozhodně vřele doporučuji, autor krásně ukazuje strategii šachu. Vím, že vyšly všechny díly od Nimcoviče v češtině, myslím, že to kdysi vydal Břetislav Modr, ale nevím kde se to prodává. Ale určitě to někde naleznete. Rozhoně knihu vřele doporučuji!
  6.  Hodně mi pomohla kniha od Tigrana Petrosjana strategie nadežnosti, ačkoliv toto je určitě kniha alespoň pro hráče s elem 2100. Myslím si, že hlavně díky této knize jsem začal hrát „vyšší šachy“. Pokud chcete ještě více proniknout do vyšších šachů, vřele doporučuji Botvinnikovo: Analytická a kritická práce 3.díly (nebo 4. díly) viz zde: http://www.chessbookshop.com/katalog.asp?id=&ll=cz&all=1&page=1&find=1
  7. A ještě bych rád zmínil velkou klasiku: Tarrasch 300 vybraných partií. Zde můžete najít: http://www.chessbookshop.com/katalog.asp?id=&ll=cz&all=1&page=1&find=1 v češtině pak vyšla kniha od pana Hory: Tarrasch učitel šachových generací.
  8. A rád bych uzavřel toto povídání k klasice tímto, že dám odkaz na výborné věci od pana Hory, vřele doporučuji prostudovat, zde to je: http://www.sachysm.cz/?q=trenink

A to je všechno. Samozřejmě klasiků – knih – je více, třeba Smyslov napsal krásnou knihu, Tal, Bobby Fischer, Karpov atd. Ale toto pokud prostudujete bude to bohatě stačit alespoň na mistrovskou úroveň 🙂

6 thoughts on “Jakou klasickou šachovou literaturu?

  1. Taky jsem napíši pár parádní literatury co mi přišla výborná jestli můžu… Výborné knížky o Capablancovi jsou podle mě Má šachová kariéra, kde jsou okomentované partie tohoto výborného hráče, dále Šachové základy od Capablancy, kde jsou, jak partie tak i diagramy s výborným komentářem. Dále Rubinstein a jeho šachové perly, kde se nachází opravdu velké množství komentovaných partií tohoto hráče. Dále super knížka starší Vybrané partie Karpova tu jsem ještě nedostudoval do konce a získal jsem ji z antikvariátu, ale všichni jistě znáte partii Karpov – Unzicker ta tam samozřejmě nechybí. Dále jak píše Robert od Petrosiana Strategie naděžnosti je i v angličtině tu jsem ještě nezačal všechno postupně ale taky bude jistě výborná název: Python Strategy (hadí strategie). A samozřejmě výborné materiály klasiků od pana Hory, který mě taky chvíli trénoval jen doporučuji!!! Snad jsem taky přihodil pár referencí k dalšímu šachovému studiu…

  2. zmínil bych ještě dva časem prověřené “musím mít” tituly – Skúška časom (The Test of Time) od G. Kasparova a Mezinárodní turnaj velmistrů (TK Curych 1953) od D. Bronštejna a výborná je i kniha Jána Markoše – Pod hladinou, ale to již není žádná historie, nýbrž oceňovaná horká novinka, ale myslím si, že klasikou pro dobu následují se jistě stane

  3. Dobrých knih je spousta. Osobně mám rád hlavně sbírky vybraných partií jednotlivých velmistrů, ideálně komentovaných samotným hráčem, ale i jiní komentátoři, zvlášť ti, kdo kromě vhledu do hry samotné nepostrádají literární talent, jsou fajn. Třeba Kotov. Prakticky jsem vyrostl na Tarraschovi (ruském překladu prvního vydání jeho 300 šachových partií) a na Aljechinově sborníku z mezinárodních turnajů v New Yorku 1924 a 1927. Samozřejmě Bronštejnova kniha Zurich 1953 je taky „must read“. Ale ten čtyřdílný Botvinnik nebo třeba dvoudílná ruská monografie věnovaná Bobbymu Fischerovi, to je vysoká pilotáž.

  4. Jinak Capa byl fenomenální hráč a jeho partie jsou skvělým studijním materiálem, ale jako komentátor vlastních partií mě moc nenadchl. Ovšem ta kniha o něm od Euweho a Prinse je solidní.

  5. Děkuji za komentáře. Ano, je hodně skvělých knih jak píšete, ale myslel jsem klasiku. Souhlas, zkouška časem, Curych a Pod hladinou jsou vynikající knihy, stejně jako od Aljechina New York 24-27.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *