Pamatuji si, jak jsem (a to už je dávno), dělal někde soustředění na téma jak se zlepšit a jak se vyvarovat hrubým chybám. Bylo to, myslím, podmětné a dobré soustředění, nicméně od té doby uteklo dost času. Navíc nyní pracuji s více svěřenci "od píky", žádné děti. Takže toto téma mám pěkně, hezky před sebou.

Kde je ta brzda? Nás starších. Proč se pořád a pořád snažíme a nejde to?

Odpověď je přitom jednoduchá a je všudy přítomná když hrajete šachy. Nedávno jsem to viděl u moji přítelkyně, když hrála bleskovky... Vidím to skoro každý den, velmi často.

Je to, pěkně prosím, taktika.

Nic více a nic méně. Taktika, taktika a taktika.

Hlavně, není to pravidlo, ale hlavně - rychlost. Nedávno jsem měl skupinový trénink v Praze, kde jsem rozehrával asi proti 10 lidem pozice. A opět se to jen potvrdilo. Rád bych napsal, že tam nebylo žádné dítě.

A ještě rád jsem provokoval, že už jsem starý, porostlý mechem atd. Přesto sem je vesměs všechny přepočítal, přestože oni měli na partii 25 minut a já měl sice také 25 minut, ale proti cca 10 lidem.

Rychlost a pak přesnost v taktice, to je oč tu běží. Znám spoustu šachistů co jsou extrémně pomalí a protože jim to nevoní, tak to moc netrénují. Stále dokola a dokola dělají to co je baví, ale to, co je tak potřebné, to leží ladem.

Taktika, taktika a taktika.

Na nic nečekejte!

A řešte.

Robert Cvek