Vlak má 10 minut zpoždění, pak 15, 20...40 minut (!) Mrzneme venku. Těsně před příjezdem nás ženou na jiné nástupiště (čtvrté). Ani nechci pomyslet na to, kdo to neslyší nebo nechápe. Už tak několik lidí chtělo nastoupit do pendolína směr Praha, které zastavilo na koleji, kde jsme čekali.

Sedím v kupéčku bo mám místenku. Naproti mne sedí paní s obrovským psem, ten mi čas od času líže nohu.

Bohužel ve Starém Městě u Uherského Hradiště mi ujíždí vlak, poslední, směr Luhačovice. PK musí pro mne přijet, ale to mu zabere tak 50 minut, přitom na místě má dost vyřizování.

Spím u PK. Hodně tvrdá postel. Nemohu usnout. Dvakrát se budím. Podruhé kolem 2:30 a myslím si, že už neusnu. Usnul jsem, v 4:33 klepání na dveře. Ani netřeba napsat, jak jsem byl omámený a mimo.

Chvíli po páté přijíždí "vlčnovská tlupa" na pomoc. Super borci a jsem moc rád, že jsem je - po dlouhé době - viděl. Všechno šlo OK, dvě skoro plné dodávky tak vyráží do Luhačovic.

Obrovský, krásný sál, jdeme makat. Musím ocenit oba rozhodčí, tedy Pepu Bednaříka a Tomáše Danadu + jejich pomocníky. Jde moc dobře vidět, že to jsou profesionálové a dokáží si s takovou obrovskou masou stolů a šachů poradit, do toho ty drátky, přenosy, brrr.

Baví mne stavět figurky a jde mi to sakra rychle. Všechno jde celkem dobře, ale blíží se registrace.

Upřímně, z té má obavy (z velkých front). Jsme přichystaní, ale to je hlavně o praxi. Všechno jde dobře, až na problém jménem "stravenky". Ten ale velmi elegantně řeší Láďa Kokrda. Děláme abecední seznam stravenek. Zjišťuji, že mám problém s abecedou, občas si to musím opakovat, abych se vůbec trefil. Hlavní poselství - bolest zad. Když jste pořád nahnutí (předklon) nad stolem, tak záda začnou protestovat.

Pak už jde všechno až nečekaně hladce. Žádné velké fronty. Nic takového. Navíc potkávám spoustu známých tváří, některé jsem neviděl doslova "desítky" let. Baví mne to. Když vám práce jde a není zádrhel a navíc ještě vidíte tolik známých, je to prostě paráda.

Začínáme o něco později, někteří se registrují do amatérů doslova na poslední chvíli před oficiálním startem (!) Ale v rámci takových masových akcí opět dobrá zpráva.

Luhačovice první díl.

Začátek. Hodně moc lidí. Raději tedy jsem v "kukani registrační" nyní tedy místnost pro analýzy, kde jsou už ready Pavel Šimáček, Petr Velička a David Kaňovský.

V tento moment jdu na svůj pokoj, kde jsem se byl kolem desáté ubytovat. Chvíli si lehnu, jsem úplně groggy. Po chvíli se zvedám z postele a nemohu se zvednout (!) Nemohu se vůbec narovnat jak mi ztuhla záda. Po chvíli to zvládám a hurá do hrací místnosti analyzovat partie.