A je konec. Uteklo to, jako vždycky takové akce, velmi rychle.

Nyní je neděle ráno, když píši tyto řádky a tak už mám určitý odstup od "velkého šachování v Luhačovicích". Odjel jsem již v sobotu ráno a nebyl jsem na vyhodnocení vítězů. Jeden z důvodů byl také ten, že vyhasl kotel. Ano, vrchní ohňo mistr sice udělil rady a pokyny, naložil zásobník k prasknutí, vyčistil kotel atd. atd. Ale nestačilo to, asi třetí den se netopilo a kotel umím zapálit/zapnout jen já.

Také první věc co byla po mém návratu domů, byl rychlý úprk do sklepa a zprovoznění kotle. Už topí, všechno OK. Druhá věc, únava. Včera jsem přes veškerou snahu šel spát již kolem osmé večer, možná ještě dříve. Asi deset posledních minut jsem těžce bojoval abych udržel vědomí, ale nešlo to. Čtení o východní frontě z let 41-44 mne normálně velmi baví, ale po chvíli jsem už ani nevěděl, že něco čtu a prostě jsem hned usnul.

Jak bylo v Luhačovicích? Pro mne skvěle. Byla to - s odstupem - jako pohádka, něco co mi nyní přijde, že se ani nestalo, že to snad ani nebyla pravda. Fakt jsem tam byl?

Asi ano, když vidím fotky. Vidím video, kde hraji simultánku. Neměl jsem hrát, ale deset minut před začátkem mi zvoní mobil, je velký zájem. Rychle na sebe házím bundu a makám do hrací místnosti. Velký zážitek a ohromný potlesk pro pana velmistra Jansu, v takovém věku je schopen sehrát tolik partií. Neuvěřitelné.

Schválně nic nepíši o hodnocení Luhačovic, jak už jsem zde psal, nechce se mi jako spolupořadateli. Lépe bude nechat to na účastnících.

Mohu k tomu jen napsat. Dokázali jsme to. RP šachy další vizi, která se zdála jakoby v jiném vesmíru, uskutečnili. Co bude dále? Toť otázka, ale trochu lenošení v peřině neuškodí.

Robert Cvek