Tak jsem snad poprvé v životě hrál online turnaj. Pokud jsem někdy nějaký hrál, tak si to nepamatuji.

Bylo to zvláštní ležet v posteli a hrát na mém malém noťasovi šachy. Přiznám se, byl jsem nervózní a to strašně. Jak to? To je něco co je ve vás a opadlo to až po šestém kole. Je právě sranda, že to kolo jsem hrál s Baadurem Jobavou. A zrovna jsem si na chvíli pustil živý přenos Vojty Pláta a on tam říkal, že bude přestávka. A tak jsem si odskočil na záchod a pak chvíli ven se nadýchat čerstvého vzduchu.

V klidu jsem si lehl do postele a viděl jsem, že

a) hraji s Jobavou (!)

b) mám už skoro 45 sekund pryč (!!)

c) aha, došlo mi, přestávka žádná není a nebyla (!!!)

d) a taky mi blesklo hlavou, co si asi o mě myslí Baadur, že hraji až po 45 sekundách (!!!!)

Takže jsem to tam rychle napálil. Jeden moment jsem měl vzít na f6 jezdce, nestalo se a pak mě ten jezdec - v dlouhé koncovce - uskákal. Čekal jsem od Baadura nějakou crazy variantu, ale ušmudlal mě.

Nakonec jsem měl 8,5 bodů z 12 partií, což je - na mne - dobrý výsledek.

Ale asi to bude na dlouho můj poslední turnaj, nejenom kvůli covidu.

Jinak co se týká soutěží, myslím si, že je na čase to odpískat. Jako šachový profík se mi to nepíše lehko, ale alespoň by každý věděl na čem je a mohlo by se něco velkého - online - připravit. Takové to čekání na pana Godota je na dvě věci.

Robert Cvek