Musím napsat, že za svoji celou éru posilování jsem jenom jednou v životě viděl, že by se někdo jednou rukou přitáhl, právě tak jako Dubov.

Sám jsem to nikdy nedokázal, ani když jsem byl ve vrcholné formě a vážil asi o 35 kilo méně než nyní. Přitáhnout se jednou rukou nedokáže ani mnoho fyzicky nejzdatnějších jedinců. I ve vězení (USA) ten kdo to dokázal, byl brán jako "fyzicky osvícený" (kniha cvičení vězně).

Ps.: Klik na jedné ruce je naprostý odvar proti přitáhnutí se jednou rukou


Další video je už "šachovější":

Opět jedna z hlavních rolí je velmistr Dubov. Je ale drcen v bleskovkách podvodníkem / cheaterem. Podívejte se na video a pak jak "smutný" Dubov odchází.

Tento článek je také o tom, zda má smysl hrát nějaké online turnaje? Protože se už hodněkrát stalo, že hráč, nebo hráči elově stabilně na hranici X, se "najednou" zázračně mění v silné zabijáky, elově skákající na +300 i více. Už jsem měl možnost toto vidět hodněkrát a také slyšet.

Má smysl toto hrát? Spíše takto hrát? Vím, že se online herny snaží o kontrolu atd. Ale podle mě to je bez šance, šikovnému podvodníkovi stačí jeden, dva tahy nápovědy a je to.

Čím je tempo delší, tím je to horší. Navíc pokud o něco jde. Šikovného cheatera nemáte šanci poznat. Nepozná to ani sebe lepší systém. Šikovný cheater prostě jen jednou využije hrubky soupeře, která musí - v lidském šachu - zákonitě přijít.

Pamatuji si na doby, kdy jsem docela hodně blical na netu. Jednou jsem hrál s nějakou WFM (ale myslím si, že to byla jen kamufláž), která hrála jako stroj. Všechny tahy dělala se stejnou rychlostí a stejně tak se mi hroutily pozice, ať už jsem stavěl cokoliv. Přesně jako když hrajete se strojem. Nicméně jsme hráli 3+0. Tak jsem se kousl a hrál jsem všechno na čas.  Partie pak měly stejný průběh. Do půl minuty na hodinách soupeře jsem byl asi mínus dvacet. Ale vyhrával jsem na čas. Někdy dokonce i na pozici, když musel můj protivník hrát z vlastní hlavy.

Nicméně je toto radost z šachu? A hlavně - z mého dnešního pohledu - smysl šachu?

Osobně nemám nic proti online hraní. Naopak, je to dobrý druh zábavy a radosti, někdy to může být i dobrá forma tréninku. Ale hrát nějaký vážný turnaj bych nedokázal, možná v bleskovkách. Prostě není nad klasický živý šach.

Robert Cvek