2380 
Jeden můj svěřenec mne opravdu šokoval. Jen vám řeknu, že to není žádný mladík a jeho věk je +40. Když jsme něco spolu (v minulosti) hráli, neměl sebemenší šanci a mohl jsem u toho "spát". Tím chci jenom říci, že toho viděl asi 100x méně. Ale, on začal makat. A nemusel mi to vůbec říkat, protože - samozřejmě - jsem to začal vidět na našich partiích. Viděl jsem, že vidí. Viděl toho daleko více, přestal dělat hrubky. Začal si (i) více věřit. Uvědomte si, že alfa a omega šachu bude vždycky taktika. Partie se (většinou) prohrávají na hrubé, taktické, chyby. A když jsem schválně šel do horší pozice, tak "najednou" to bylo problematické otáčet.
Chtěl bych vám jen tímto říci, že TAKTIKA JE NUMBER ONE. Taktiku můžete denně libovolně drtit. Můžete řešit ve vlaku, v autobuse, v každou volnou chvíli. Pamatuji si, jak jsem na gymnáziu řešil v době vyučování dvojtažky. Samozřejmě jen tam, kde jsem si to mohl dovolit. Můžete řešit naslepo, z mobilu, z papíru, prostě cokoliv. Trénovat šachovou paměť atd.
Právě s tím hodně souvisí používání stroje. Když používáte stroj, tak se tlumí vaše taktické vidění. A to nyní nepíši pro silné, poloprofesionální nebo profesionální hráče, ale pro "normální" šachisty.
U šachu je těžké, že viditelný progres nejde "jen tak" vidět. Když posilujete, vidíte progres. Benčuji se 100 kg a před rokem to nebylo ani 70 kg. Přibral jsem 5 kg svalu, mám větší hrudník a bicepsy. U šachu je elo, ale to je (někdy) vrtkavé. Můžete být lepší, ale elo může jít dolů. Stačí si zahrát s dětmi kolem 11-12 let, které mají o stovky bodů podhodnocené elo.
Klíčem v šachu je trpělivost. A jak v tréninku, tak i v očekávání. Protože jaký máte vliv na to, jak se vám (šachové) neurony "přeskládají" v hlavě? Jasně, trénujete, makáte, ale pak čekáte. Kdy se vytvoří (ta) neuronová síť? Ono totiž to někdy trvá a hlavně vy ten výsledný efekt ani nemusíte "vidět". Můžete a nemusíte. Spíše to pocítí váš trenér nebo soupeř. Protože on uvidí, že vidíte, cítíte, prostě hrajete lépe. "Najednou" víte kam s figurou, "najednou" už vidíte hrozby soupeře, "najednou" jste rychlejší.
Myslím si, že to je jeden z velkých kamenů úrazu. Obzvláště v dnešní době chceme výsledky rychle. Ale v šachu rozhodně platí, že ani "pes se rychle nevy..re", jak rád říkával můj otec.
Klíčem tedy je, nechat tomu čas a šachy, trénink, hraní atd. hlavně vnímat "pocitem radosti a naplnění". "Správně" čekat na pokrok.
"To je podle mne to nejdůležitější. Nemyslet a nestresovat se tím, lepším se nebo ne? Já moc dobře vím, protože se specializuji na trénink dospělých, že toto je ten červíček, co hlodá. Jsou to stále pochybnosti. Nejste profíci, nemusíte tak řešit kvalitu tréninku. Je lépe se "zvážit" jednou za měsíc, než tam lozit každý den a třeba po 5 dnech se zhrozit, že máte o 1 kg více. Tak i v šachu. Zaměřte koncentraci na šachy a RADOST Z TRÉNINKU. Nekoncentrujte se na pokrok. Ten přijde sám, jen mu nechte otevřené dveře. A právě abyste dokázali vydržet, je nezbytně nutné si vytvořit srdeční vztah k šachu, jakousi vášeň, radost na kterou se těšíte. A pak už nebude v pochybách, budete rozpuštěni v činnosti, co vás baví a pak někdo vstoupí otevřenými dveřmi... ."
Trénovat tak, aby vás to bavilo, to je pravidlo číslo jedna. A pravidlo číslo dva, udělejte si takovou cestu TAKTIKY, aby vás bavila. Protože taktika se dá trénovat různě. Nezapomeňte, že klíčem je VIDĚT. A nezapomeňte, že i v pokročilejším věku můžete vyletět jako raketa. Pevně věřím, že když si najdete vlastní "ideální systém tréninku taktiky", vydržíte, už jen proto, protože vás to bude bavit a naplňovat, vystřelíte jako raketa.
Robert Cvek
